Dětenice a okolí

Znovuzrozený Zámek Dětenice

Na prahu 3. tisíciletí - v letech 1998 – 2000 - byl renovován a po 60-ti letech znovu otevřen veřejnosti pozdně barokní zámek Dětenice. Tato kulturní památka leží na okraji Českého ráje. Bohaté sbírky a nádherné interiéry stojí za shlédnutí. 

Znovuzrozený, pozdně barokní zámek Dětenice leží na okraji Českého ráje, nedaleko obce Libáň. Jedná se o dvoupatrovou čtvercovou budovu s třípatrovou věží a portikem. Součástí areálu jsou též budovy purkrabství a podzámčí. Na zámku je restaurace, pod portikem je zahradní restaurace. V budově purkrabství je prodejna suvenýrů.

Popis zpřístupněného okruhu

Při prohlídce zámku je přístupných 16 zcela zařízených místností. Každá z místností byla citlivě restaurována. Lze zde vidět nástěnné malby al secco i al fresco, barokní i rokokové štuky. Místnosti jsou zařízeny dobovým nábytkem, stylovými hodinami, českými křišťálovými i mosaznými lustry, kachlovými kamny, vzácnými koberci a obrazy, které jsou převážně z období baroka. Místnosti jsou doplněny závěsy, květinovou výzdobou, ukázkami porcelánu a dalšími doplňky.

Zajímavost: Na zámku je instalována ojedinělá sbírka zbraní Maltézských rytířů, čítající cca 300 kusů, pocházejících z třicetileté války. Na zámku se rovněž nachází sbírka loveckých trofejí.

Historie

Podle pověsti vznikla obec Dětenice za vlády knižete Oldřicha z rodu Přemyslovců. Někdy v polovině 11. století, lovil ve zdejších lesích na našel opuštěné děti. Ujal se jich, nechal jim postavit ves a pojmenoval ji Dětenice. Zámek v Dětenicích postavil nejstarší syn Jaroslava z Hruštice, Beneš, v roce 1295 jako gotickou tvrz. V patnáctém století, s ezde vystřídali rytířské rody Okořských, Smečků, Blektů, Valkounů a Černínů. Pak v roce 1503 vlastnil Dětenice mocný panský rod Křeneckých z Ronova. V roce 1587 přestavěl Bohuslav Křinecký tvrz na renesanční zámek. Na jeho připomínku je v zámku umístěna náhrobní deska, kde je jeho erb i jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, podle pověsti nejkrásnější šlechtična v Čechách. Další pán z rodu Ronovců Jiří Křinecký nechal postavit v roce 1619 mohutnou věž, která je zachovaná v téměř původní podobě. Po bitvě na Bílé Hoře byl veškerý majetek Jiřího Křineckého skonfiskován Habsburky, jelikož bojoval na straně Fridricha Falckého. Měl být popraven, ale uprchl. V roce 1622 získal zámek Albrecht z Valdštejna, ten ho později vyměnil za jiná tři panství. V držení Valdštejnů byl zámek cca 100 let.

Slavná doba nastala, když zámek koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Přestavěl renesanční zámek na pozdně barokní v letech 1762-1765, a tak se zachoval dodnes. Později vlastnil Dětenice baron Jakub Wimmer z Wiemmersbergu. Ten ovšem všechno prohrál na burze. Následně zde sídlil Jan Filip Wessenberg, který byl i ministerským předsedou habsburské monarchie. Avšak v roce 1848 vypukla ve Vídni revoluce a musel uprchnout v přestrojení na Dětenický zámek. Díky Filipovi Wessenbergovi, který se zastřelil po obvinění z vlastizrady zámek vlastnili Maltézští rytíři, jelikož jim ho Filip odkázal Kníže Othénio Lichnovský, správce zámku pro Maltezské rytíře, zavedl do Dětenic železnici. Dále nechal postavit portikus zepředu i zezadu zámku, což je něco jako velký balkon nebo terasa. Avšak za bývalého režimu jeden zbořili, kvůli Avii, která neprojela s uhlím. Nakonec Maltezští zámek prodali v roce 1903 židovskému velkoprůmyslníkovi Adolfu Blochovi. Jeho syn prohrál celý majetek Blochů na burze.

V roce 1927 koupil zámek stavitel ing. Řehák, velký vlastenec, který zámek přivedl k prosperitě a už tehdy prováděl turisty zámkem. Nicméně zámek mu byl v roce 1948 zestátněn a dostal jednopokojový byt na Kladně kde za rok s manželkou umírá. Zámek byl z větší části rozkraden. Pak nastupuje éra již zmíněného pasťáku. Ten byl poté v 90. letech zrušen. V roce 1998 koupili zámek manželé Ondráčkovi, kteří vlastní zámek dodnes a také ho zrekonstruovali do současné podoby.